Začátkem června jsme v menší skupince jeli na kolo. Z fajn soboty se ve zlomku vteřiny stalo několik nejhorších dnů mého života – bratr relativně nevinně spadnul, ale těžce se zranil a byl letecky převezen do nemocnice, a prvních pár dní to vypadalo dost všelijak. Dnes už je v pořádku
Denně na to myslím (psáno dva měsíce poté), a tohle je tak nějak pár lekcí, které jsem si z toho nakonec odnesl. Určitě to není (a ani nemá být) komplexní příručka jak být safe, spíš takové zamyšlení nad některými aspekty ježdění na kole.