Začátkem června jsme v menší skupince jeli na kolo. Z fajn soboty se ve zlomku vteřiny stalo několik nejhorších dnů mého života – bratr relativně nevinně spadnul, ale těžce se zranil a byl letecky převezen do nemocnice, a prvních pár dní to vypadalo dost všelijak. Dnes už je v pořádku
Denně na to myslím (psáno dva měsíce poté), a tohle je tak nějak pár lekcí, které jsem si z toho nakonec odnesl. Určitě to není (a ani nemá být) komplexní příručka jak být safe, spíš takové zamyšlení nad některými aspekty ježdění na kole.
Investice do chráničů > investice do kola
Tady moc není o čem. Helma bráchovi zachránila život. Spíš jsem přemýšlel nad tím, jak jsem letos v zimě a zjara dumal, že „až pořeším brzdy, a teleskopickou sedlovku, a jednopřevodník, a tohle, a tamto, tak potom si koupím i pořádnou trailovou přilbu, batoh s integrovaným páteřákem…“ Dneska bych to pořadí přecejen trochu zpřeházel. A kromě trailovky na normální ježdění jsme si urychleně pořídili i integrálky do bikeparků a na traily.
Mít na hlavě helmu je základ, ale denně vidím, jak jej spousta lidí ignoruje (prostě ji nemá), nebo podceňuje (jezdí v přilbách, které očividně pamatují minulou dekádu). Škoda. U helmy se vyplatí hlídat některé parametry, zejména právě to stáří.
Helmu je totiž vhodné po 4-5 letech měnit (stejně jako třeba pneumatiky na autě), ten materiál prostě stárne a přestává plnit svou původní úlohu (což je u helmy absorpce maxima energie z nárazu). Datum výroby bývá vždy někde uvedeno. Dál hlídat, že přilba nezůstane v autě na slunci a nevypeče se. A po prvním pádu (ať už s helmou na hlavě, nebo přilba samotná – například ze schodů) přijde vyhodit. Obchody (alespoň ty lepší) například vrácené helmy likvidují právě z tohoto důvodu. To si třeba hlídám už docela dlouho, a i proto jsem vždycky nesvůj v omlácených přilbách z půjčovny; a i proto jsou helmy něco, co by mně ani nenapadlo hledat na Bazoši.
A co když už mám starší helmu (nebo prostě vybírám novou), a chci najít objektivně špičkovou přilbu? Například Virginia Polytechnic Institute dělá crash testy různých přileb (silniční a horská cyklistika, na americký fotbal, hokej, baseball aj.), a je to super odrazový můstek pro výběr. Je také možnost jim na výzkum finančně přispět, což doporučuji.
Na trailech a v lese se potom neztratí ani další chrániče. My jsme třeba ten den měli i chrániče kolenou, loktů a páteřáky, ale třeba zrovna chrániče loktů jsem měl jenom na batohu, když jsem je měl mít na rukách. Ve vedru už nebyly moc pohodlný a po obědě už jsem si je znovu nenasadil. Takže čím pohodlnější a snadnější bude nošení toho kterého chrániče, tím větší je pravděpodobnost, že je bude mít tam, kde mají být (tedy nasazené, a ne v autě nebo batohu). Batoh s integrovaným páteřákem už taky mám. Je stejný jako batoh, který jsem měl předtím, ale společně s pitím a věcma na kolo si teď zároveň nasadím i páteřák, a nemusím na to vůbec myslet – i když jedu jen na hodinku v lesíku okolo Brna. I když na „větší traily“ si přecejen tu vložku vyndám a pod batoh si dám klasický „velký“ páteřák.
tl:dr; Nosit přilbu, ideálně kvalitní a zánovní; případně i další chrániče. Všechno musí být pohodlný, jinak to člověk nebude chtít moc nosit.
Solo ježdění: Nikdo nepomůže, když nikdo nezavolá pomoc
Od té doby se mi v hlavě přehrály snad všechny moje pády v minulosti a dost jsem přemýšlel nad tím, že když nikdo neví, že jsem spadnul, tak nepřijede žádná pomoc. Tady jsem už v minulosti měl párkrát namále. V roce 2018 jsem vyletěl z trailu v Park City (ten den jsem jezdil sám). U každého pádu stačí málo: blbě trefit strom, špatně natočený šutr nebo pařízek, a člověk je v bezvědomí a/nebo zraněn hned. Kdyby se to nedejbože tehdy stalo, tak mně začnou hledat snad až když se jim nevrátí kolo do půjčovny… Tehdy tam mimo sezónu ještě moc lidí nejezdilo, a já jsem i s kolem přistál v keřích pár metrů pod trailem, takže kdo ví, jestli by mě někdo třeba viděl (alespoň jsem tehdy měl v podstatě všechny možný chrániče vč. integrálky, a fatálně to odnesl jenom polarizační filtr na foťáku v batohu).
Co s tím? Ideálně asi nejezdit sám, ale ne vždy to jde.
Zajímavou pojistkou můžou být třeba Apple Watch s detekcí pádu a schopností tísňového volání, pokud majitel do půl minuty nezareaguje. Je vícero zdokumentovaných případů, kdy to právě v těchto případech zrychlilo příjezd první pomoci. Apple Watch nemám, takže nevím, jak a jestli to třeba funguje i v Evropě. Alternativou je potom podobný senzor od Specialized na přilbu, nebo alespoň LiveTrack v navigacích a hodinkách od Garminu – to sice nezavolá přímo pomoc, ale aspoň bude někdo vědět, kde přesně jste. Některé navigace mají teda sice i funkci podobnou senzoru pádu s možností zaslání tísňové zprávy na přednastavené kontakty, ale popravdě nevím jak spolehlivě to funguje (třeba na mém Garminu Edge 530 mě to při pokusu o zapnutí explicitně informuje o tom, že to má vysoký počet falešně pozitivních detekcí). Zatím ani nevím, jak bych to do budoucna řešil, ale myslím si, že to stojí za zamyšlení.
No, ale co když sice jede skupinka, ale je mimo signál? 112/155 sice funguje asi na naprosté většině našeho území (pro tísňové volání není třeba mít signál vlastního operátora, ale kteréhokoliv ze tří), ale co kdyby náhodou? Potom se např. takový Garmin inReach – nouzový satelitní komunikátor – rozhodně neztratí. Na potřebu něčeho podobného (schopnost vyslat žádost o pomoc s GPS souřadnicemi doslova z divočiny) jsem přišel hlavně v Kanadě: chodili jsme po horách (v tomto případě zcela mimo jakýkoliv GSM signál) a často nikoho nepotkali půl dne, ale využití najde nejen při horských túrách.
tl:dr; Myslet na to, zda a jak budu schopný zavolat pomoc, pokud se něco stane.
Aplikace Záchranka a znalost první pomoci
Přiznám se, že moje znalosti první pomoci jsou mizivé a mám v plánu to napravit. Stabilizovanou polohu, kontrolu dýchání i nesundávání přilby jsem si ještě vybavil, a v tomhle případě to naštěstí bylo tak nějak vše, co bylo potřeba; protože než jsme bráchu přetočili na bok a zkontrolovali, už přijížděla fundovanější první pomoc na čtyřkolce s nosítky. (Nehoda se stala na trailech se zázemím.)
Ale proč o aplikaci Záchranka píšu? Protože mě vlastně nenapadlo, že ji v mobilu mám. Už jsem sice myslel na to, že vytahuju mobil a volám 155, ale na Záchranku jsem si vůbec nevzpomněl.
Tak jsem si ji přesunul v telefonu na první/hlavní obrazovku a čas od času si ji teď nanečisto otevřu, jako kdybych ji potřeboval.
tl:dr; Umět první pomoc a myslet na aplikaci Záchranka (i když není zrovna potřeba).
Alkohol
Tady jsem viděl, jak i na mně působí youtubeři. Týpci si jezdí ve Squamishi v Britské Kolumbii a cestou nahoru si dají pivo (shuttle beer :D). A já jsem si ještě říkal, to je pohoda, no to je prostě Whistler. Nikdy jsem to sice potom nedělal, ale jak jsem to video tehdy viděl, tak jsem si říkal, jak to musí být fajn. Ne, není.
My jsme teda pivo ten den nikdo neměli, a já obecně moc nepiju. Zmiňuju to spíš proto, že bráchovi bylo 18 nedávno a právě ten týden nás napadlo, že je to vlastně poprvé od konce lockdownu, co si můžeme pivo dát všichni tři. Naštěstí jsme si nedali nikdo.
Případné negativní následky opaku asi netřeba zdůrazňovat: zkrácené plnění úrazového pojištění, dokonce hrozba ztráty řidičáků/pokuty (dopravní policie přijela krátce po vrtulníku), a především vědomí toho, že si člověk vědomě otupil smysly (i kdyby jen lehce) a pak se vysekal – to bych si asi neodpustil.
Já osobně celkově moc nepiju a tím spíš ne na kole, ale když jsem zrovna včera byl projížďce, zastavil se na Kofolu a viděl všechny ty cyklisty, kde někteří stihli vypít snad jeden a půl piva rychleji, než já jednu kofolu, tak případný pozdější průser za to nestojí.
tl:dr; Na kole nepít.
RZS a LZS jsou machři
Když jsem stál u sanitky a slyšel záchranářku pronést: „A odkud teda vezmeme vrtulník? Ten z Hradce je na výjezdu…“, tak mi srdce vynechalo ne jeden, ale snad tři tepy. Bylo to asi 15 minut po pádu, a mně pořád moc nedocházelo, co se to vlastně stalo – až tak nějak v tenhle moment to na mně všechno poprvé dopadlo.
Ale když ten vrtulník potom o 20 minut později přistával, tak jsem měl najednou pocit vnitřního klidu – že bráchu odvezou tam, kde se o něj dobře postarají. I když jsem v tu chvíli pořád nevěděl, co mu vlastně je.
Záchranáři jsou prostě machři a patří jim velké poděkování. Stejně jako obsluze trailů, kde jsme jezdili; a samozřejmě také doktorům v nemocnici, kam byl převezen.
tl:dr; Všem, kteří pomohli (záchranáři, doktoři, obsluha), patří velké díky.
Strava a pokusy o status King of Mountain
Zbytek už asi tak nějak stručněji. Pokud neznáte Stravu, tak můžete přeskočit. Kdo znáte, tak asi znáte i její funkci Segmenty. Ono teda dokonce nejde na downhill segmentech stanovovat cíle a „závodit“ na nich. Údajně je to proto, že v dobách, kdy to ještě šlo, tak někdo takhle smetl a zabil chodce a Stravě přistála na stole žaloba.
Ale přiznám se, že jsem na některých (dolůzkopcovitých) segmentech stejně naháněl KOM. A taky to vedlo k několika pádům. Sice nic hroznýho, ale i tak… bylo to asi dost zbytečný. ¯\_(ツ)_/¯
tl:dr; Honit se za rekordem v aplikaci je vesměs kokotina. Navíc, když hromada jich je stejně zajetých na nepřiznaném elektrokole. Závodit budu už jenom proti sobě :D
GoPro na přilbách? Radši ne.
Poměrně často jsem vozil GoPro na přilbách (na lyžích i na kole). Ale když jsem se tak koukal na bráchovu nabouranou přilbu, a zhruba si představoval mechaniku toho dopadu… došel jsem k závěru, že GoPro je lepší na přilbě nevozit.
V médiích kdysi proběhla zpráva, že Michael Schumacher při jeho nešťastném pádu na lyžích měl právě GoPro na helmě, a že to mohlo hrát roli na závažnost jeho zranění. Nevím sice, jestli to v jeho případě mělo na něco vliv (pokud po původu toho claimu zapátráte, tak zjistíte, že jeho autor si ho vymyslel), ale na každém šprochu…
Přilba je navržena tak, aby při nárazu pohltila pokud možno co nejvíce energie z nárazu, a ochránila tak lebku a mozek. Dokážu si představit, že kdyby zrovna v místě kontaktu bylo GoPro, tak by energie helmy šla jinak, než jak bylo navrženo, a asi by to neudělalo úplně dobrotu. Proto jsem došel k závěru, že GoPro už na helmě raději vozit nebudu (určitě ne přilepené ze strany přilby jako občas předtím, úplně nahoře ještě dejme tomu). Samozřejmě větší vliv to bude asi mít na ultralehkých moderních přilbách, než na mnohem masivnější integrálce (tam se navíc nabízí ji vozit na zobáku, kde je to podle mě ok), ale i tak.
To stejné platí nicméně i pro další příslušenství, které si lidi na helmu občas připínají (typicky světla).
tl:dr; Je lepší nechat přilbu pohlcovat nárazy tak, jak na to byla navržena, a nepřidávat jí do cesty zbytečně nic dalšího.
Everything’s fine, until it’s not
Nehody se stávají. Mohli jsme se třeba hecovat na skok nebo trail mimo naše schopnosti. Tohle ale nebyl ten případ. Špatně se dá spadnout na každé lesní cestě, polňačce* nebo cyklostezce. Když už se tak stane, je lepší být na to být připraven. U mně teď raději víc, než míň.
*Reálně třeba v okolí domova mám turistickou trasu, po které vede zároveň cyklostezka, kde jezdí normálně rodiny s dětmi. Přitom tam zcela bez varování hrozí pád do 5metrové rokle z jednostranně oploceného můstku (který je na první pohled zarostlý keři a hluboký třeba tak metr). Na to, jak jsme zjistili, že ve skutečnosti je tam pětimetrová díra, se snad radši ani neptejte. Ale stejně to chcete vědět, že? :D
